historie

Vodáci

Vodáci baví lidi už 35 let, vypráví kapelník a zakládající člen : Petr Hašler

Původně trampská, později country kapela vznikla v podstatě stejně jakoVodácký oddíl bývalých Berounských eternitových závodů a dnes již legendární Vodácký Maratón na řece Berounce. Oboje vzniklo v roce 1977. Na přesné datum už si asi nikdo nevzpomene, ale to také není podstatné. Důležité je, že celých třicet pět let má kapela svůj okruh příznivců a pořád je o její vystoupení zájem.

„První produkce byly v hospůdkách podél českých řek a říček, později i na Slovensku a v Polsku, u ohňů a nebo jen tak venku," vzpomíná na začátky muzikantské dráhy Petr Hašler, který je v současnosti kapelníkem Vodáků.

Po výstavbě loděnice v areálu BEZ, začala kapela poměrně pravidelně zkoušet. Hrála ve složení: kapelník Rudla Beránek, členové Petr Hašler, Bohouš Mareš, Venca Filip, Karel Šmíd. „Občas s námi brknul Karel Hájek, nebo Pepík Pinkas. Po prvním roce působení přišel Václav Ciper.

Rudla znal spoustu písní a my ostatní jsme se museli rychle učit, abychom mu stačili. Táhli jsme pak repertoár kapely, za doprovodu svých kytar. Tvrdil ho Venca Filip s kontrabasem a svým hlasem. Václav Ciper přidal klávesy, občas kytaru, nebo „ fňuknu" a časem přesedlal na kontrabas. To bylo v době, kdy vystřídal Vencu Filipa, který z kapely odešel. Časem odešel i Bohouš Mareš, Karel Hájek, Pepík Pinkas a zůstali ti, kteří to s muzikou mysleli vážněji," vypráví současný kapelník Petr Hašler.

„V této době si nás vzal do parády pan profesor Belfín senior, moderování se ujal Belfín junior a začali jsme se muzikantsky vzdělávat. S odešlými muzikanty se ale dodnes stýkáme a v dobrém," upozorňuje kapelník a pokračuje ve vzpomínkách.

Za podpory Ládi Frolíka, tehdejšího šéfa klubu KDC - Plzeňka, v Berouně, jsme pořádali pravidelné vodácké kavárny v sále zmíněného klubu, jezdili jsme dál na vodu, na. hory, na sportovní přebory pořádané v rámci sdružení podniků CEVA, na Jizerskou padesátku. Zúčastňovali jsme se jako závodníci, ale vystupovali jsme často také jako kapela. Jezdili jsme hrát po Portách, svatbách, trampských a vodáckých zábavách. Prostě všude, kde nás chtěli. Začali jsme využívat služeb zvukařů Ládi Žáka, Jirky Homoly a dalších, protože naše hlasivky již nestačily na plné sály. Nakonec jsme si pořídili vlastní aparaturu."

Pak se to rozjelo, ale přišly i problémy. Kapelou prošly po revoluci, kdy zájem o kulturu trochu klesl, další členové. Naštěstí se kapela nerozpadla a doutnající uhlík zájmu o muziku se jí podařilo rozfoukat, až začal hořet velkým plamenem. „Hrál s námi jako doprovodný kytarista Ivan Stejskal, perfektní sólák a dobrý zpěvák Jindra Bazik. Zpívala s námi Helča Kreisingerová, Markéta Štorkánová, bubnoval s námi Franta Hlaváček, Tomáš Opalecký, Kurej, Matys, Ježek. Bubeníků se vystřídalo nejvíc," řekl Petr Hašler a to už se od vzpomínek dostal skoro do současnosti. Když Rudolf Beránek skončil, kapelnické žezlo převzal Petr Hašler. Václav Ciper vydržel a staral se o ekonomiku kapely. Poté odešel bohužel i Karel Šmíd , ze zdravotních důvodů a nejlepšího podbrdského houslistu nahradil precizní sólový kytarista Ladislav Novák, který má na svých bedrech umělecký vývoj a výkon kapely. Kapelník přiznává, že to Láďa s nimi nemá lehké. Další nemilý odchod opět ze zdravotních důvodů, byl dlouholetý člen a jeden z tahounů, Venca Ciper. Po nějakou dobu zaskakování různých basáků se v kapele usídlil Pepa Mojžíš, řečený CORINA a baskytara tak získala opět své místo. Baskytarista Pepa navíc posílil kapelu svým rockovým pěveckým výrazem. Bubenické paličky svěřili Vodáci nejmladšímu v kapele Jiřímu Čondlovi. V této sestavě hraje kapela už více než pět let. Její zvuk je jiný, tvrdší, rockovější a modernější.

„ Základní žánr, ze kterého jsme vzešli, jsme ale opustili. A náš muzikantský směr nabral nový vítr do plachet. Poctivě zkoušíme a vystupujeme, snažíme se hrát co nejlépe a hlavně jinak, protože klasické country a trampské muziky je v Berouně dost. Určitě jsme přitvrdili, což někteří kritizují, ale jiným se to líbí. Oslovili jsme tím jak mladší generaci, tak ty dříve narozené, odkojené rokenrolem. Kopírujeme skupinu The Shadows ze šedesátých let, hrajeme rockenroly Karla Zicha alias Elvise Pressleyho a přebíráme další známé bluesové a rockenrolové písně a balady. V současné době skupina Vodáci prožívá po muzikantské stránce nejlepší období. Líbí se to i členům kapely, pro které je muzika životní koníček," konstatuje Petr Hašler.

 

 

Za dobu své existence vystupovali Vodáci při různých příležitostech. Na některé dodnes vzpomínají s úsměvem. Bylo to třeba před mnoha lety naše televizní účinkování v pořadu Radar nebo ve Vlaštovce. „To jsme hráli ve Vráži pro nějakou dívčí pionýrskou skupinu, která se starala o ovce. Dělali jsme také předskokana Michalovi Tučnému na Lhotce u Lochovic. Několikrát s námi vystoupila Jitka Vrbová. Uvedli jsme naší produkcí vystoupení Radka Tomáška na hradě Točník. Známý bavič a písničkář Pepa Fousek nám pokřtil naše CD Vodáci 2000. Hráli jsme na plese tělovýchovného institutu Palestro v Top Hotelu Praha Chodov. Tady jsme zažili docela slušný nervák. Měli jsme tam vystupovat jako třetí nebo čtvrtá kapela. Ani jedna z těch, co měly hrát před námi však nepřijela. Nakonec jsme to celé museli odehrát sami. Dobře to dopadlo, líbili jsme se, obecenstvo bylo spokojeno, pořadatelé také, naše pauzy na oddech doplnili reprodukovanou hudbou," vytáhl z paměti jednu z mnoha příhod kapelník, který rád vzpomíná i na to, jak se setkali při práci dvakrát s Terezou

Pergnerovou, když kapela hrála na výročí Binga. Zajímavé bylo i třídenní turné s Banjo Bandem Ivana Mládka po Středočeském kraji při příležitosti předvolební kampaně ODS. Na oslavách 30. výročí založení kapely jim zazpíval a zahrál na dudy Michal Pavlík z Čechomoru a podle Petra Hašlera je pochválil, že dobře našli zvuk a výraz skupiny The Shadows. Samozřejmě, že nás to potěšilo. Jak ho znám, kdyby se mu to nelíbilo, tak by raději mlčel.

Vodáci mají v současné době na repertoáru asi 120 písniček převážně šedesátých až osmdesátých let a vystupují na různých akcích průměrně dvakrát do měsíce. Mohli by hrát i častěji, ale v Berouně chybí vhodné sály. Zaplnit pokaždé velký sál Plzeňky je přece jen obtížné. Přitvrdili zvuk, takže třeba známou písničku Rodné údolí hrají jako rockenrol, ale kupodivu se to líbí a berou to i důchodci, kteří ty písničky znají z mládí. Lidé sice říkají, že se kapela změnila, ale také, že je v posledních letech nejlepší z celé své dráhy. „Já si myslím, že je to zásluha Ládi Nováka. Říkám o něm, že je to hudební workholik, nemůže bez muziky být a neustále nás nutí do nových věcí a do toho, abychom se zlepšovali. Nic nám neodpustí. Ale zase říká, že kdybychom nechtěli, tak je v kapele zbytečný a nic by sám nedokázal,"sdělil Petr Hašler, který je kromě kapely také pyšný na svou dvanáctistrunnou elektrickou kytaru, kterou prý v Berouně a širém okolí nikdo jiný nemá. Dobré a kvalitní nástroje ale má každý člen kapely. A Láďa Novák jich má dokonce několik.

Kapele se evidentně daří dobře, ale že by neměla žádné problémy, že by se jí vyhýbaly průšvihy a všichni by byli se vším spokojeni? „Průšvih jsme vždycky včas zažehnali nebo alespoň minimalizovali, takže vyšuměl bez povšimnutí, ale občas se samozřejmě také dostaneme do problémů. Teď nedávno, když jsme hráli v Drhovech u Dobříše, jsem zapomněl Láďovi naložit jeho kufřík od vařiče, ve kterém vozí všechny propriety ke kytaře. Musel jsem se pro něj vrátit, ale dopadlo to dobře, nabrali jsme jen čtvrthodinové zpoždění, protože naštěstí máme takový zvyk, že jezdíme všude včas nebo ještě raději o něco dříve. I když nás hudba neživí, snažíme se chovat profesionálně a nikoho z našich příznivců nezklamat. Takže Venca hrál i se zlomenou nohou. Za těch 35 let, co hrajeme, se nám asi jen třikrát stalo, že jsme opravdu museli vystoupení odříct, ale vždy jsme si za sebe našli náhradu. Takže máme čisté svědomí, nikdy jsme nikoho nepodrazili ani nenechali ve štychu," tvrdil kapelník Vodáků.

Ponorková nemoc se nám vyhýbá, protože jsme si určili jistá pravidla, které v kapele dodržujeme a vzájemně se respektujeme. Chceme po technické a umělecké stránce jít pořád dál a ne ustrnout na dosažené úrovni, takže se bez tvůrčí kritiky neobejdeme, ale nehádáme se, držíme se pravidla, že se navzájem na zkouškách kritizujeme, ale není to v osobní rovině," odpověděl a hned vysvětlil i cíl snažení kapely. „Především nám jde o posluchače. Jsem toho názoru, že když si nás lidé pozvou a chtějí nám eventuálně něco i zaplatit, mají nárok na co nejlepší kvalitu. Samozřejmě, že nás vždycky bude někdo kritizovat. Někomu se například nelíbí, že jsme se odrodili takzvaným kotlíkářům, ale to byla jediná cesta k dalšímu rozvoji. Hrajeme na různých oslavách narozenin, svátků, na křtinách, rodinných jubileích a svatbách, kde se scházejí různí lidé. Proto se snažíme mít náš repertoár také pestrý, takže zahrajeme Pampelišky, Bílé skály, Posledního kovboje, Báječnou ženskou, „šedousárny," „pressleyovské rokenroly" , tvrdí Petr Hašler.

Kapela staví hodně na hlasech, dobře zvládá i trojhlasy, ale vystoupení v přírodě může připravit řadu nečekaných zvratů. „Bez obav, když se nám náhodou něco nepovede zahrát, určitě to uzpíváme," zasmál se kapelník úspěšných Vodáků.

 

Od svých třicetiletých narozenin kapela začala směrovat trochu jinam. Příchodem nového baskytaristy a mimo jiné také vynikajícího zpěváka, Josefa Mojžíše, se začal měnit repertoár. Dnes kapela hraje převážně hudbu 60 - 80 let a už je to opravdu více rockové a proto se kapela prezentuje jako country rocková.

Sestava kapely je tedy Petr Hašler, doprovodná kytara,zpěv, Láďa Novák, sólová kytara,zpěv, Pepa Mojžíš, řečený „Corina", basová kytara, zpěv a Jiří Čondl, bicí.

Pořád hrajeme průměrně 2 x do měsíce, ale bohužel stále převážně mimo Beroun.

V roce 2010 jsme si natočili po deseti letech nové DEMO CD, již samozřejmě s novým repertoárem. Na všech vystoupeních se setkáváme s kladnými ohlasy, protože tuto muziku ti dříve narození pamatují a mladší ji zase slyší ze všech stran, protože „retro" je dnes módní. Kapela Vodáci prostě hraje s radostí, dobře a stále.

Více zde: http://modryberoun.webnode.cz/kapely/vodaci/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz